Jsou tam chyby, ale já to odmítám opravovat :D
-----------------------------------------------------------------------------------------------------------------
Den to byl Téměř jako každý jiný Ninjové Běhali Všude po Vesnici.Jiné však bylo to neobvyklé rušno na ulicích a proč? Jelikož Brzy měla vypuknout slavnost jednoho roku Míru mezi Vesnicí ukryté v Listí a Vesnicí Ukryté v Písku. Téměř všichni z vesnice si povídali o nadcházející slavnosti a celý natěšení jen čekali, kdy už to začne. Pouze jeden mladý hoch s blond vlasy si s nikým nepovídal a ani se nijak netěšil na Slavnost, jelikož věděl že se nejspíš něco stane.Myslíte že mněl pravdu?To si pište že mněl ten den se totiž stalo něco co nejspíš ovlivnilo celou vesnici a dalších plno lidí po celém světě.Náš Hoch šel směrem k nijak moc zajímavému cvičišti na kterém byly uprostřed zasazeny tři velké dřevěné kůly.Pro někoho by toto cvičiště bylo jako každé jiné, ale pro něj ne......Tady totiž prožil plno báječných chvil radosti, štěstí , ale bohužel i smutku a zklamání.Hoch přešel ke stromu nedaleko těchto kůlů a svezl se po kmeni tohoto stromu dolů na zem kde přemýšlel o všem co se stalo nebo se má stát.
Z přemýšlení ho vytrhlo, až když se objevil jen tak z ničeho nic před obří železnou mřížovanou klecí.
„Bojíš se Naruto,“ ozval se hlas, který vycházel zpoza mříží.
„Bojím, Kyuubi.“
„Nemáš se čeho bát, brzy se vrátíme a pohlídáme si aby se vesnici nic nestalo.“
„Jak to chceš pohlídat? Co když zaútočí Akatsuki?“
„Myslím, že Akatsuki se na Listovou vykašle jen co se dozví, že jsme byli někde viděni a budou po nás pátrat.“
„Kam ale půjdeme?“
„Nejlepší by bylo, kdybychom byli pořád na pochodu.“
„Aha,“ odpověděl na to Naruto stroze.(Téda nevíte kde sem to slovo zjistil?co to znamená?)
„Naruto....měli bychom vyrazit dnes večer.“
„Tak brzy?“
„Raději dříve než nikdy.“
„Máš pravdu.“
Naruto se probral a zjistil, že pořád sedí na zemi, na cvičišti číslo sedm.Vydal se tedy na cestu domů, aby se sbalil na cestu.Naruto se sbalil a zjistil že již je pomalu večer.
„Už by jsme měli pomalu vyrazit,“ ozval se mu hlas v hlavě.
„Já vím,“ odpověděl.
Naruto vyrazil ke svému oblíbenému bistru:Ichiraku Ramen.
Došel tam a ihned po vstupu pozdravil a objednal si:
“Konnichiwa, Staříku. Prosím jeden Extra miso Ramen,“ usmál se Naruto.
„Konbanwa, Naruto. Hned to bude,“ oplatil mu úsměv Stařík.
V jiné části Konohy
„Vidělas Naruta, Sakuro,“ zeptala se Hinata.
„Né, neviděla ale ani se nedivím.“
„No jo. Je tu vážně blázinec,“ zasmála se Hinata.
„To, je.“
„No já se po něm ještě podívám. Ahoj, Sakuro.“
„Ahoj.“
Hinata by Naruta hledala jen chvíli, jenže než se dostala přes ty všechny davy lidí, zabralo jí to mnohem víc času.
Našla ho přesně tam, kde myslela, že bude. Naruto zrovna odcházel z Ichiraku Ramen.
„A..Ahoj, Na..Naruto. Jak..Jak..si se měl?“
„Ahoj, Hinato. Dobře a co ty?“
„Ta...Tak....Taky Dobrý.“
„Hledala si mě?“
„J...Jo hledala.“
„No...No....Ch...Chtěla jsem ti něco říct.“
„A co?“
„Musím mu to říct. Musím mu to konečně říct.“ Nutila se Hinata ke slovům.
„M....Mi...Miluji tě!“ Téměř ze sebe vykřikla Hinata, ale hned po tom omdlela.
Hinata se probrala u sebe v pokoji, ale nechápala, jak se sem vůbec dostala.
Rozhlédla se po pokoji a pohled jí padl na dopis na nočním stolku.
Rychle ho vzala a dala jse do čtení:
Hinato, snad mi to promineš, ale musím opustit vesnici.
Velice mě potěšilo že jsi my vyznala svou lásku, bohužel ti ale musím říct, ať na mě nečekáš.
Všímej si i jiných kluků, jsi velmi krásná a jistě se mezi nimi najde ten, který tě bude opravdu milovat. Já tvé city bohužel nesdílím.
Promiň mi to a sbohem...Naruto
Hinata dočetla dopis, ale vůbec ničemu nerozuměla.
Rychle si přečetla dopis ještě jednou a teprve teď si vzpomněla na vše co se včera událo.
Byla z toho celá nesvá a proprakala celý den. Později si však vzala Narutova slova k srdci a bude doufat, že se jistě najde i ten, co ji bude milovat.
2025 ©