1. kapča ZNS

Sice jsem se pokusila něco opravit, ale dneska už jsem toho přečetla tolik, že mi skoro všechno zplývá, takže už pomalu skoro nic nerozeznám...Takže tady máte další díl od Miakoshi

Bylo pravé poledne a ve vesnici Skryté v listí byl všude klid.V našem známém obchůdku Ichiraku Ramen si zrovna objednávala dívka s dlouhými, fialovými vlasy. Vzpomínala na dobu, kdy tu pobíhal po všech čertech hyperaktivní kluk s blonďatými vlasy.

Z jejího rozjímání jí vyrušil až nově příchozí. Dívka s fialovými vlasy se otočila po novém příchozím. Na něm bylo poznat že to byl nejspíš shinobi, díky jeho vypracovaným svalům, které i přes černý cestovní plášť byly mírně vidět. Přes hlavu mněl kápi ze které vyčuhoval kousek tváře přes to však bylo vidět že mu na tváři hrál malý úsměv.

“Ohayo, mohu dostat vepřový rámen? Slyšel jsem že tu máte výborný.”

“Dobrý den,....jistě, hned to bude.”

Po několika minutách trapného ticha dostal svůj ramen.

“Arigatou.......Itadakimasu.”

Ramen měl během chvíle v sobě a opravdu bylo vidět že mu chutnal protože se sdálo že se oblizuje až za ušima.

“Opravdu byl vynikající.”

“Děkuji....budete si přát ještě něco pane?”

“Mohl by jste mi zabalit ještě jeden s sebou?”

“Ale jistě.”

Stařík začal připravovat ramen a při tom se ptal:

”Pokud se mohu zeptat jaký je důvod vaší návštěvy?”

“Přišel sem se po dlouhé době zase podívat do vesnice a povzpomínat na staré časy.”

“Takže jste tu již někdy byl?”

“Před nějakou dobou jsem tu žil.”

Touto odpovědí konverzace skončila a Stařík podal muži ramen, neznámý zaplatil a odešel.

Dívka ho se zájmem pozorovala dokud neodešel, protože se jí zdál povědomý.

“Snad mě nepoznala,” řekl si muž potom, co odešel z Ichiraku Ramen.

Najednou však zmizel a po něm zůstaly jen plameny, které pomalu zmizely.

Objevil se na paloučku kousek od vesnice, kde stále byl malý vodopád a uprostřed veliký kámen.

“Naruto.....co tu děláme,” zeptala se postava, která se začala pomalu objevovat vedle Naruta.

“Dlouho jsme tu nebyli Kitsune, tak mi snad dovolíš se podívat po vesnici ne?”

“Opravdu jsme tu dlouho nebyli,...promiň.”

“Už to chci mít za sebou Kitsune.”

“Brzy to mít za sebou budeme,” povzbudivě se na něj Kitsune usmála.

“Já vím…,” jen co to dořekl tak zmizel a objevil se s doprovodem plamenů, ze kterých vyšel na hlavě Yondaimeho. V tom se okolo Naruta objevila skupina Anbu.

Plameny pomalu dohořívaly, když  jeden z Anbu promluvil: ”Kdo jste a co tu chcete?”

“To vás nemusí nijak zajímat, ale nechci Konohu ohrozit.”  Jen co to dořekl zase zmizel v plamenech, které se objevily u pomníku padlých v boji.

“Naruto...zacvičíme si? ”Zeptala se Kitsune, která se vedle blonďáka znovu objevila.

“Tak pojď a zkus, jestli mě dokážeš porazit,” zkoušel jí vyvést z míry.

Naruto proti ní vyběhl s katanou, kterou si těsně před tím než vyběhl přivolal.

Začal velmi rychlý souboj v taijutsu pomcí katany. Kitsune se bránila zase svou katanou, kterou si taktéž přivolala. Měla všechny odstíny červené barvy od té nejsvětlejší po tu nejtmavší.

Tsunade vyplňovala a podepisovala všelijaké dokumenty o misích a dalších věcech ve vesnici.

“Hokage-sama....Zpozorovali jsme ve vesnici vetřelce oblečeného v černém cestovním plášti s velkým množstvím chakry,” řekl Anbu, který se objevil v kanceláři Hokageho.

“Zajali jste ho?”

“Boužel nám unikl pomocí nějaké silné časoprostorové techniky, ale řekl nám, že nechce Listovou ohrozit.”

“Je mi jedno jestli ji chce nebo neche ohrozit, chci vědět kdo to je!” Zařvala na ně Tsunade.

“Promiňte Lady Tsunade, hned ho půjdeme najít.”

“Rozchod!”

“Hai, Hokage-sama,” Odpověděli sborově a zmizeli.

Tsunade se otočila a dívala se z okna ven.V tom se jí na tvář objevil nepatrný úsměv.

Po vesnici se jí prohání nějaký muž a Anbu ho nejsou schopni chytit.

Suiton: Daibakufu no Jutsu,“ zakřičel Naruto název své techniky.

Ohromná masa vody se valila na Kitsune, která jen stála na místě a čekala.

Voda byla blízko ní a Kitsune začala vypouštět menší množství své chakry do vzduchu.

Když byla vody u Kitsune, najednou se začala z ničeho nic odpařovat.

Všechna voda se vypařila a zvedl se ohromný mrak páry, který zakryl celé dění.

Na to čekal hned jak Kitsune zmizela v páře soustředil se na její chakru a obrovskou rychlostí se rozběhl do páry.

Kitsune si okamžitě všimla co zamýšlí, ale již bylo pozdě. Naruto byl za ní a držel jí u krku svou katanu.

“Vzdáváš se?”

“Nikdy!”

“No dobra,” odpověděl Naruto a strhl Kitsune na zem, kde ji velice vášnivě a dlouze políbil.

“Tohle mi už nedělej Naruto hrozně sem se lekla.”

“Promiň mi, ale už sem to nemohl vydržet.”

„No dobrá, ale co kdyby nás někdo viděl?“

„Máš hlad?“ Snažil se Naruto zavést řeč jinam a zdálo se, že se mu to i povedlo.

„Docela jo,“ řekla Kitsune a oplatila Narutovi s chutí jeho polibek.

„Měli bychom už vstát.“

„To, jo,“ zasmála se Kitsune, když si uvědomila, že pořád leželi v tom bahně.

„Na co půjdem?“ Zeptala se.

„Co barbeque?“ Napadlo Naruta.

„Ty mi snad čteš myšlenky,“ Zašeptala Narutovy Kitsune do ucha.

Naruto tedy vyšel k restauraci s barbeque a mezitím zase Kitsune zmizela jako pára nad hrncem do Naruta.Vešel do restaurace a viděl že tam je Chouji a všichni ostatní z jeho kamarádů.

„To nám chybělo, ale aspoň můžeme poslouchat o čem si povídají.“ Pomyslel si Naruto.

Naruto si tedy sedl blízko jeho kamarádů tak, aby je slyšel, ale oni si ho nevšimly.

Kitsune se objevila vedle Naruta hned jak se posadil.

Chvíli po tom, co se tam objevila, přišel číšník: “Přejete si?“

„Prosil bych dvakrát berbeque.“

„Jistě, něco k pití?“

„Ne, to je vše.“

„Ano, hned to bude, prosím, chvíli počkejte.“

Naruto s Kitsune začali poslouchat jejich rozhovor až přestali vnímat vše kolem a vyrušil je až číšník, co se vracel s jejich objednávkou.

„Děkujeme,“ Poděkovali oba a číšník odešel.

Oba se znovu zaposlouchali do rozhovoru jejich přátel a přitom si dělali barbeque.

„Kde ten spratek jen může být!?“Rozčiloval se Pein.

„Již dlouho jsem o něm neslyšel, ale prý o něm někdo ví na hranicích.“Odpověděl Zetsu.

„Už jsem myslel, že se propadl do země.“

Pein se vrátil do kanceláře a Zetsu šel s ním něco důležitého řešit.

„Už sem se lekl, že nás tu zamorduje,“ řekl Kisame.

„To jo, takhle rozčílenýho už sem ho dlouho neviděl.“ Odpověděl mu Itachi.

„Doufám, že Naruta najdu dřív,“ pomyslil si.

Najednou přilítl Tobi a za ním šel Zetsu.

Tobi přitom řval:“Máme misi, Máme misi.“

„Tobi co si to říkal!?“Zařval na něj Deidara.

„Tobi říkal že s ním máš misi.“Odpověděl za něj Zetsu.

„Jakou misi?“

„Půjdete k Hranicím a najdete tam informátora.“

„Kdy vyrážíme?“

„Ihned!“

Po malé vesničce kdesi na hranicích země ohně a Větrné země šli dva muži oblečení v černých cestovních pláštích na, kterých byli krvavě červené mraky. Bylo jasně vidět, že se jich všichni lidé bojí a jen doufají že se nic nestane ani ji ani nikomu jinému.Muži vešli do baru U koní Hlavy a sedli si v rohu, kde bylo málo světla.Během chvíle co tam seděli k nim šel na první pohled obyčejný vesničan, ale ve skutečnosti to byl nájemný vrah.

„Myslím, že mám informace co by vás mohly zajímat....týkají se devítiocasého.“Řekl muž.

„Jaké informace by to měly být?“ Zeptal se muž v plášti a podstrčil mu menší obnos peněz.

„Byl viděn poblíž hranicích jak se tu potuluje.“

Muži se zvedli....a odešli předat tyto informace jejich leadrovi.

Naruto s Kitsune vycházeli z obchodu a když vyšli a všimli si, že pomalu zapadá slunce.

„Brzy zapadne slunce měli bychom vyrazit.“

„Taky si to myslím.“

Oba se ohlídli zda tu někdo není a když zjistily že ne, zmizely v plamenech.

Objevily se kdesi blízko hranic Zvučné. Plameny zmizely a oba pomalu vyrazily směrem k vesnici.Celou cestu si povídali o všem možném a taky o tom, zda-li mají někomu říct o jejich vztahu nebo ne.Nakonec se dohodli že o tom nikomu raději říkat nebudou.Naruto s Kitsune zastavili až k večeru na paloučku, který se zdál jako stvořený na přečkání noci.

„Já dojdu pro dříví.“Rozhodla se Kitsune a vyšla do lesa pro dříví.

„Tak já teda připravím stany a všechno ostatní.“Řekl Naruto.

Naruto měl během chvíle vše připraveno a vyhlížel svou přítelkyni.

Když ale pořád nepřicházela, tak začal být nervózní a šel se po ní podívat.

Naruto šel hlouběji a hlouběji do lesa až po chvíli zaslechl zvuk vody tříštící se o kámen.

Během chvíle uviděl malý vodopád a když se podíval po okolí uviděl Kitsune jak jen v rouše Evině vchází do vody.Naruto v tu chvíli, co ji uviděl se do ní zamiloval znovu a mnohem víc.

Rychle se schoval, aby ho neviděla.